Pudlové existují ve čtyřech velikostech a pěti barevných varietách. Každá velikost i varieta je povahově odlišná. Celkově psychicky stabilnější jsou velcí a střední pudli, černé, bílé nebo hnědé barvy. Oproti tomu malí a toy pudlové bývají často dost nestabilní, varieta aprikot navíc bývá majetnická a ve smečce dominantní. Pro důchodce nebo pohodlné lidi se hodí spíše klidná stříbrná toy pudlice, pro rodinu s odrostlými dětmi aktivní a dobře cvičitelný střední pudl. Pudli se velmi dobře snáší s kočkami, jinými psi a dalšími zvířaty v domácnosti, větší velikosti nemají problém ani s malými dětmi. Celkově vzato lze říct, že pudli jsou přátelské a otevřené plemeno k lidem i zvířatům. I u nich se mohou vyskytnout povahové vady jako hysterie, agresivita (tito jedinci bývají okamžitě vyřazeni z chovu) nebo přehnaná bázlivost. Protože se tyto povahové rysy velmi dědí, je dobré okouknout nejdřív rodiče svého budoucího štěněte a pokud se Vám povahově nepozdávají, raději se poohlédnou po štěněti jinde.

Pudli jsou dlouhověké plemeno, které se může dožívat i šestnácti nebo osmnácti let. Většinou dlouho vypadají velmi zdravě a mladě, stárnou často v průběhu jen několika málo měsíců. Ale i v patnácti letech mohou být ještě krásnými a vitálními šampióny na výstavách. Zdravotní potíže mívají často ve vyšším věku se zubním kamenem, tomuto problému se ale dá předejít pravidelným čištěním zubů – navíc při dnešních možnostech není nic jednoduššího, než zajít k veterináři na vyčištění psích zoubků. S tím je také spojen zápach z tlamy, který ale zmizí společně s odstraněným zubním kamenem. Dalším běžným neduhem pudlů je zánět uší, který vzniká z důvodu špatného přístupu vzduchu do zvukovodu (překlopené uši). Zase ale platí, že pokud se uši pravidelně čistí a vystřihují se z nich chlupy, pudl by neměl mít žádné potíže. Dnes hrozí pudlům i další nepříjemnost, a tou je alergie. Projevuje se škrábáním a kožními vyrážkami. Léčit se dá často jen dost obtížně.